Chrysler Voyager už stačil vyrůst do nadevropských rozměrů (verze Grand Voyager dovážená do Evropy měří na délku více než 5,1 m), což s sebou přineslo potřebu obsazení segmentu rodinných MPV, kde kdysi legendární model začínal. Místo klasického MPV, ale vznikl crossover mezi poloterénním a velkoprostorovým autem. Dnes už módní postup skončil zrodem atraktivního Dodge Journey, který má pomoci třetí značce skupiny Chrysler k rozšíření na celosvětovém trhu.

Velký Journey na velké cesty

K charakteristikám současného modelového programu Chryslerů, Jeepů a Dodgů pro Evropu patří evropské vznětové motory a velká kola. Prvnímu bodu se budeme věnovat později, tomu druhému hned teď. Díky 19palcovým kolům (standard pro nejvyšší výbavu R/T) vypadá Journey na snímcích menší než je ve skutečnosti.

4,888 m dlouhá a 1,878 m široká karoserie směle soupeří s největšími evropskými MPV, dvouprostorové uspořádání, obrovská světla a chromovaná maska připomínají SUV. S posledně jmenovanou kategorií má model společný vlastně jen vzhled, což ale nemusí být na škodu. Právě bytelný design skoroterénních aut mnoha zákazníkům imponuje a zde jej designéři dokázali skvěle sloučit s praktičností i esteticky hodnotným řešením zbytku vozu.

Hra na SUV

…pokračuje v interiéru. První, ale zejména druhý pár dveří má obrovské rozměry a úhel otevírání se blíží 90°. Sedadla jsou v obou řadách výše nad vozovkou než jsme u velkoprostorových aut zvyklí, ale pohodlí při nastupování to ještě znatelně nezhoršuje. Podobné je to s jejich polohou v interiéru nad podlahou. Sedí se totiž pohodlně, relativně vzpřímeně, nohy jsou sedáky podpírány účinně vpředu i vzadu (vzdálenost sedáku od podlahy 380 mm). Část šířky karoserie ubírají velmi široké dveře, ale uvnitř zbývá stále velmi dobrých 149 centimetrů ve výši loktů vpředu i ve druhé řadě. Tu je možné posunovat v podélném směru a umožnit tak alespoň uspokojivý životní prostor dvěma lidem ve třetí řadě. Ta je stejně jako u mnoha menších konkurentů jen nouzová ale přesto i na středně dlouhé cesty podmínečně použitelná.

Variabilita? Počítejte s minimem

Velké vnější rozměry ještě nemusí znamenat velkou přepravní kapacitu, pokud jde o náklad. Journey je toho typickým příkladem. Dost místa pro náklad je k dispozici jen v pětimístné konfiguraci nebo ještě lépe v pětimístné verzi. Ta se liší jinak uspořádanou podlahou v zádi, kde zavazadlům nepřekáží dvojice sedadel třetí řady.

V našem sedmimístném Dodgi je podlaha v jedné rovině s hranou zavazadlového prostoru, ale náklad musíte zvedat do výšky tři čtvrtě metru. Dno, pod kterým je další úložný prostor, je mírně skloněné a navazuje na sklopenou třetí i druhou řadu sedadel. Ani jednu z nich není možné snadno vyjmout ven z vozu.

Pochválit je nutno pásky, kterými lze manipulovat se sedadly ve třetí řadě, i když k vozu přistupujete zezadu a samočinně sklápěné hlavové opěrky. Kritický okamžik ale přichází, když se na třetí řadu potřebujete dostat. V té chvíli totiž musíte vzpřímit sedák ve druhé řadě a posunout ji vpřed jak jen to je možné. Nevznikne tak právě velký nástupní profil, což šesté a sedmé místo předurčuje k obsazení juniory.

Americký feeling

Interiérové vjemy jsou mezinárodní směsicí chutí, techniky i technologií. Diodový přístrojový štít připomíná svou grafikou – podobně jako styl přístrojové desky – americkou produkci osmdesátých lét. Navíc jsou bohužel krajní ukazatele přes věnec volantu špatně vidět. Místo oblin jsou zde převážně funkční obdélníky. Na středové konzole jich najdete hned celou řadu.

Multifunkční zařízení schopné navigovat nebo přehrávat hudbu i fotografie má dotykový displej s dobrým rozlišením, DVD mechaniku a pevný disk třeba na vaše oblíbené MP3 soubory. Na stejném místě najdete také obraz parkovací kamery. Prakticky ve všech využitelných funkcích je na závadu velmi nízká poloha obrazovky, zcela mimo zorné pole řidiče. Manipulace s proměnlivými menu na dotykové obrazovce se vzhledem k nutnosti vizuálního kontaktu řadí mezi riskantní operace.

V interiéru najdete nejen řadu detailů z Chryslerů, ale také ovladače a tlačítka z Mercedesů, jako dědictví po automobilové skupině DaimlerChrysler. Kvalita zpracování je na dobré úrovni, některé materiály a zejména stylistické ztvárnění by už u evropských automobilek v roce 2008 neprošly.

Velké plus si Dodge zaslouží za velmi výkonnou klimatizační jednotku, kterou lze nastavovat samostatně také ovladači ve druhé řadě. Výdechy ve stropě zajišťují přísun čerstvého vzduchu i do zadní části velmi dlouhého interiéru. Praktická stránka řešení interiéru je bez výraznějších nedostatků. Odkládacích schránek i zajímavých detailů je celá řada. Pašerácká schránka pod sedadlem spolujezdce dokáže pojmout i velký atlas, ve schránce před spolujezdcem lze chladit v připravených držácích plechovky s nápoji, v zavazadlovém prostoru je neustále připravena nabitá LED baterka, 12V zásuvka je v zavazadelníků, ve druhé řadě a ve dvojím provedení i vpředu.

Dvě tuny v pohybu

…a k tomu čtyřválec 2.0 TDI (103 kW) s dvouspojkovou převodovkou? Že to nemůže dopadnou dobře? Realita není zase tak tragická. Při běžné jízdě hodně zachraňuje točivý moment známého tédéíčka, který si s 1990 kg pohotovostní hmotnosti dokáže poradit jako u průměrně dynamických motorizací konkurence. Akcelerace z 0 na 100 km/h není zrovna silnou stránkou Dodge, ale jakmile se auto rozjede a motor překoná všechny akcelerační odpory, nedělá relativně subtilní jednotce problém tento koráb silnic udržovat v rovnoměrném pohybu.

Dvouspojková převodovka se ukrývá za klasicky ztvárněnou kulisou voliče, ale možná je to dobře, protože její projev je klasickému automatu velmi podobný. Přeplňovaný čtyřválec pracující většinu času blízko svého limitu je obsluhován hbitě řadicím ústrojím, ale vzhledem k tomu, že výkonová rezerva není příliš velká, nebude řidiče nic ponoukat k manuálnímu přeřazování. Automat své základní funkce plní dobře, a to včetně potenciálně problematického rozjezdu.

Uložení motoru v karoserii je, zdá se, provedeno dobře, protože přenos vibrací do interiéru je na akceptovatelné úrovni. Typického dunění se pochopitelně tak snadno nezbavíte. Už proto, že ve 130 km/h je i přes šestistupňovou převodovou skladbu na otáčkoměru 3100 ot./min. V takovém režimu lze sice ještě dále zrychlovat, ale vnější momentová charakteristika vznětového motoru v podstatě vyřazuje principy funkce kick-down z množiny využitelných řešení, a nezbývá než trpělivě čekat. Spotřeba v evropském dálničním tempu (reálná průměrná rychlost 130 km/h) dosahuje zdánlivě vysokých 9,2 l/100 km, ale nesmíme zapomínat, že tento vůz má na hřbetě asi 200 kg navíc než evropská konkurence. Klidná jízda s průměrem 100 km/h představuje odběr 7,8 l/100 km.

Ptáte se, čím Dodge hmotnostní handicap vyvažuje? Jednoznačně jízdním komfortem. Velké auto s tuhou karoserií na extrémně velkých kolech zvládá většinu nerovností s přehledem a dálnici D1 žehlí jako málokteré auto s cenou do milionu korun. Na obzvláště hlubokých dírách, kde by se jiná auta ozvala tupým úderem do karoserie, se velká a těžká kola jen rozvibrují. Nezávislé zavěšení všech kol (vzadu čtyřprvková náprava) funguje dobře, přilnavosti by prospěly lepší pneumatiky, ale ty nebudou v daném rozměru (225/55 R19) právě levnou záležitostí.

Závěr

Možná se to zdá zvláštní, ale jízda v Journey je zážitkem i když pod kapotou nemáte mnoho koní. Na silnici totiž se cítíte skoro jako ve velkém Jeepu, ale ve váš prospěch přitom hovoří jen ty pro silnici vítané vlastnosti terénní legendy. Pohodlné a velké auto je prostředkem jak se špičkovým pohodlím projet Evropu ve čtyřech nebo pěti lidech.

Motor 2.0 CRD (čili rebrandované TDI) je na limitu svých možností, k autu by se lépe hodil šestiválec 3,0 CRD, ale co naplat, snazší asi bylo rozšířit licenci na osvědčenou jednotku se všemi jejími vlastnostmi. Spotřeba paliva se zdá být vysoká, ale devítilitrový odběr na dálnici je tím jediným příplatkem, který u Dodge musíte vynaložit. Cena, začínající na necelých 645 tisících již se slušnou výbavou na palubě, je výzvou pro nekonformní zákazníky. Vždyť za podobné částky se u nás nakupují o kategorii (a půl metru) menší velkoprostorové vozy zavedených značek.

Plusy

• Jízdní pohodlí
• Prostorný interiér, komfortní sezení
• Pocit z jízdy nevšedním autem
• Přístup na sedadla první a druhé řady
• Bohatá výbava
• Příznivá cena

Minusy

• Kvalita materiálů použitých v interiéru
• Hlučný motor
• Vyšší spotřeba
• Horší přístupnost zavazadlového prostoru
• Nedostatky v ergonomii interiéru
• Omezená variabilita uspořádání interiéru