Když si Golf GTD obejdete kolem dokola, získáte dojem, že si prohlížíte GTI – auto, které nás příjemně překvapilo svým lehkým odklonem od tradiční jízdní sterility. Nebudete ostatně daleko od pravdy, ono to skutečně GTI je, tedy až na to poslední písmenko v označení, které prozrazuje, že namísto přeplňovaného benzinového TSI pod kapotou leží chrochtavý turbodiesel.

Diesel v rouše GTI

Ehm, chrochtavý... Nová commonrailová generace tédéíček už rozhodně není tragicky nekultivovaná a přímovstřikové benziňáky TSI mají na volnoběh a v nízkých otáčkách skoro stejný chraplák jako tahle nafta, takže jakmile se po zahřátí GTD zklidní, krom lehkých vibrací v kabině se neděje nic nepřístojného.

Sedadla z GTI jsou známá kombinací pohodlí a dobrého bočního vedení ve spodní části opěradla a jeho absencí v oblasti ramen. Volant s větším průměrem, než by bylo vhodné (ale s dobrým úchopem), se situaci snaží stylově zachránit zploštěním ve spodní části, k ničemu (krom vzhledu) to ale dobré není. Naopak naprosto žádné výhrady nelze mít k posazu, sedadlo je možné spustit hodně nízko a rozsah seřízení volantu je luxusní.

Překvapivě obratný

Jakmile se dostaneme na začátek oblíbené testovací trasy, trošku intenzivněji šlapeme na pedál, abychom prověřili, jak se GTD chová v ostřejším tempu. A už první zatáčky přinášení překvapení – i přesto, že je vpředu těžký turbodiesel, vykazuje Golf jen velmi malou tendenci k nedotáčivosti, kterou lze ve většině případů vyřešit pouhým přitažením volantu směrem ke středu zatáčky. Příchod větších problémů, daných zejména chybou v podobě špatného odhadu nájezdové rychlosti, hatchback dává najevo hrnutím nízkoprofilových pneumatik. Těžší čumák však s sebou nese oproti GTI i drobnou výhodu – polevení tlaku na plynový pedál způsobí větší odlehčení zádi, která je vůči přetáčivosti odolná méně, než GTI, takže si s GTD lze užít i trošku té zábavy z krocení auta, byť není kvůli pomalým reakcím motoru kontrolovatelná tak, jako je tomu u motoru TSI.

Jedeme v ostrém, avšak nijak zběsilém tempu a Golf funguje naprosto bezproblémově. Řízení je trošku lehčí a méně strmé, než by u sportovněji laděného auta mělo být, ale podvozek na pokyny volantu reaguje ochotně a precizně. Šasi přitom rozhodně není nějak zvlášť tvrdé, na větších nerovnostech se karoserie dokonce lehce pohupuje, tlumiče velmi dobře pohlcují rázy a přitom jsou náklony jen mírné. Předjetí pomalejšího auta je díky obří porci newtonmetrů snadnou záležitostí, ani netřeba činnost DSGčka ovlivňovat pádlováním. To je žádoucí pouze v případě, že chceme zefektivnit výjezdy ze zatáček pod plynem, protože automat na sešlápnutí příslušného pedálu za vrcholem zatáčky nezřídka reaguje podřazením, což negativně ovlivní techniku výjezdu. Dvouspojková převodovka a motor TDI ale jinak pracují ve vzájemné harmonii (což se před pár lety úplně říci nedalo), agregát za doprovodu tlumeného cvrlikání moudře využívá masivního točivého momentu a nežene se do vysokých otáček za každou cenu, což v kombinaci s poměrně malou „turbodírou“ umožňuje komfortní, a přitom rychlé cestování, které však lze okořenit i vytočením čtyřválce až k pětitisícové hranici, což se občas přece jen hodit může.

Brzdy jsou stejné, jako zbytek auta – mají sametový nástup a dobrý účinek, působí však trošku gumově, takže se nedávkují úplně ideálně.

Netlačit na pilu, bitte

Zkušební trať je za námi a musíme vyjádřit svou spokojenost nad tím, že jsme se svezli rychle a přitom necítíme únavu. Jenže ani žádné emoce. A pak si všimneme, že byl podvozek po celou tu dobu v režimu Comfort...

S pocitem mírného zahanbení přepínáme do Sportu a vydáváme se na cestu znova. Jenže to, co následuje, rozhodně není lepší. Pérování sice citelně ztuhne, ale řízení nikoli a i nedotáčivost, která se do té doby zdála úspěšně zkrocená, se při hrubším zacházení začíná projevovat poněkud více, než by bylo příjemné. Kontrola nad autem je tedy rozhodně lepší, zejména při prudších manévrech a pokud si chcete častěji „pohrát“ se zadní nápravou, ale pocit z jízdy se nezlepšil. Spíše naopak, auto budí dojem, že nedokáže splnit řidičovy povely, a to nikdy není dobře. Po pár kilometrech to vzdáváme a přepínáme zpátky na „Comfort“. Jsme sice o chloupek pomalejší, ale rozhodně se cítíme lépe - Golf GTD prostě celou svou bytostí žadoní, aby byl využíván přesně tímto způsobem. Pokud mu vyhovíte, dá vám nepřehlédnutelným způsobem najevo svou maximální spokojenost.

Fast-hatch

Sportovně laděné naftové GTI je přesně z té kategorie, kterou ortodoxní automobiloví entuziasté řadí na samý okraj společnosti. Těžký motor na čumáku, automat, lehké řízení, emoční náboj nula. Jenže kombinace velmi slušné dynamiky a překvapivě dobrých jízdních vlastností způsobí, že tohle auto umí být zatraceně rychlé. A když se majitel rozhodne vyrazit na několik tisíc kilometrů dlouhou cestu, nebude trpět jako zvíře hlukem a nepohodlím. Pro mnoho mnoho zákazníků bude klíčové, že pojedou téměř vždy za pár korun.

Tohle auto prostě má na to, aby oslovilo (stejně jako jeho přece jen emotivnější sourozenec) početnou klientelu, bažící po autě, které je skutečně použitelné pro každodenní provoz. Pokud ale hledáte skutečný hot-hatch, musíte se porozhlédnout jinde.

Plusy

• Silný motor
• Nízká spotřeba
• Dobré jízdní vlastnosti
• Rychlé řazení automatu
• Optimální pozice za volantem
• Dobré boční vedení sedadel
• Dobrý jízdní komfort

Minusy

• Při ostré jízdě nedotáčivá charakteristika
• Přeposilované řízení
• „Gumový“ brzdový pedál
• Rychlý přechod z nedotáčivosti do přetáčivosti